Japonské počítání
Při cvičení karate se setkáváme s japonskými výrazy . K prvním našim znalostem patří počítání opakovaně prováděných cviků, kde vystačíme s opakováním základní desítky čísel. Někdy bychom však rádi uměli počítat výš, např. při cvičení sestav cviků. Protože japonské počítání je vcelku jednoduché, můžeme se pár slovíček a pravidel naučit i bez hlubší znalosti jazyka.
Tvorba čísel je v japonštině logická a jejich výslovnost až na drobné výjimky pravidelná. Pro počítání od jedné do devadesáti devíti stačí znát číslovky od jedné do desíti. V tomto článku jsou japonská slova uvedena v české transkripci, v následujícím přehledu je kurzívou uvedena též transkripce anglická.
jedna iči, ichi
dvě ni, ni
tři san, san
čtyři v řádu jednotek ši, shi; ve vyšších řádech jon, yon
pět go, go
šest roku, roku
sedm v řadu jednotek šiči, shichi; ve vyšších řádech nana, nana
osm hači, hachi
devět kjú, kyu
deset džú, ju
Kulaté desítky se tvoří pravidelně jako "počet desítek".
dvacet (dvě desítky) nindžú
třicet (tři desítky) sandžú
čtyřicet (čtyři desítky) jondžú
padesát (pět desítek) godžú
šedesát (šest desítek) rokudžú
sedmdesát (sedm desítek) nanadžú
osmdesát (osm desítek) hačidžú
devadesát (devět desítek) kjúdžú
Dvojciferná čísla se tvoří připojením řádu jednotek k řádu desítek:
jedenáct (deset a jedna) džú-iči
dvanáct (deset a dvě) džú-ni
třináct (deset a tři) džú-san
čtrnáct (deset a čtyři) džú-ši, nebo džú-jon
patnáct (deset a pět) džú-go
šestnáct (deset a šest) džú-roku
sedmnáct (deset a sedm) džú-nana, nebo džú-šiči
osmnáct (deset a osm) džú-hači
devatenáct (deset a devět) džú-kjú
Stejným způsobem tedy např.:
třicet šest (tři desítky a šest) sandžú-roku
čtyřicet tři (čtyři desítky a tři) jondžú-san
sedmdesát jedna (sedm desítek a jedna) nanadžú-iči
devadesát devět (devět desítek a devět) kjúdžú-kjú
Počítání vyšších řádů je principiálně shodné, i když je zde několik výjimek.
Vyšší řády se označují:
sta hjaku, hyaku
tisíce sen, sen
desetitisíce man, man
Příklady počítání ve vyšších řádech:
101 100+1 hjaku-iči
201 2*100+1 nihjaku-iči
546 5*100+4*100+2*10+7 gohjaku-jondžú-roku
3427 3*1000+4*100+2*10+7 sanzen-jonhjaku-nidžú-nana (šiči)
23456 niman-sanzen-jonhyaku-godžú-roku
A nyní k výjimkám. Ve spojení "san" a "sen" (3000) se při výslovnosti změní neznělá souhláska "s" na znělé "z", protože předchozí slovo končí na "n", čteme tedy "sanzen". Číslovka 600 se čte roppjaku. Číslovka 800 se čte happjaku. Číslovka 8000 se čte hassen.
Japonština odvozuje jednoduché názvy kalendářních měsíců od jejich pořadí v roce, podobně jako v češtině říkáme: "třetí měsíc", takže se znalostí základních číslovek v kalendáři vystačíme takto:
ičigacu leden šičigacu červenec
nigacu únor hačigacu srpen
sangacu březen kugacu září
šigacu duben džúgacu říjen
gogacu květen džúičigacu listopad
rokugacu červen džúnigacu prosinec
Z počítání vychází pojmenování základních principů (technik) v aikidó:
ikkjó "první princip"
nikjó "druhý princip"
sankjó "třetí princip"
jonkjó "čtvrtý princip"
gokjó "pátý princip"
Na závěr jednu mnemotechnickou pomůcku. Japonský znak číslice 10 má podobu kříže. Právě po něm je pojmenována technika džudžigarami protože při provádění techniky jsou ruce útočníka překříženy a zablokovány v loktech, takže připomínají znak džú. Volný překlad názvu techniky by mohl být "propletení do kříže". Shodně je utvořen název techniky džúdži musubi, volně přeloženo "svázání křížem". O velké oblibě této pomůcky svědčí dále například technika džidžúdome, při niž se sek útočné zbraně zachytává mezi dvě zkřížené zbraně. Ale pozor, ne všechna "džú" znamenají číslice deset, neboť přepisem japonského znaku do naší transpikce (anglické též) se informace o původním zaku tratí.
